přeskočit na navigaci

Aktuality

6. 3. 2021

Pro účely běhu subjektivní promlčecí lhůty je podle Nejvyššího soudu dána vědomost o škodě i tehdy, jestliže nositel práva, jehož promlčení je posuzováno, o rozhodných okolnostech měl a mohl vědět. Jedná se o právní větu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019, který byl zveřejněn v civilní části Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dne 29. ledna 2021 pod č. 91/2020. Definitivně se tím překonává judikatorní stanovisko, které trvalo na skutečné vědomosti o škodě, což mohlo vést – v rozporu se smyslem promlčecí doby – k paradoxnímu zvýhodnění nositele nároku, který postupuje nedbale (a neseznámí se s rozhodnými okolnostmi, ačkoli to může a má učinit).

Všechny novinky

Copyright ©2012 Bedrna a společníci, advokátní kancelář / All rights reserved.

aktuality

6. 3. 2021
Pro účely běhu subjektivní promlčecí lhůty je podle Nejvyššího soudu dána vědomost o škodě i tehdy, jestliže nositel práva, jehož promlčení je posuzováno, o rozhodných okolnostech měl a mohl vědět.
16. 12. 2020
Nejvyšší soud zaujal stanovisko, že rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že své úkoly nadále nebude zajišťovat pomocí zaměstnanců v pracovním poměru, nýbrž na základě občanskoprávních smluv (dohod), představuje legitimní organizační změnu, pro kterou lze dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost.

Všechny novinky