přeskočit na navigaci

Aktuality

5. 6. 2017

Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek byl publikován právní názor, který vyjasňuje režim převodu bytových jednotek, které byly vymezeny před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku. Jedná se o rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3862/2015 (publikovaný pod č. 21/2017), podle kterého se smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřená po 1. 1. 2014 řídí ustanoveními nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), avšak samotnou převáděnou jednotku je třeba ve smlouvě vymezit v souladu s již zrušeným zákonem o vlastnictví bytů (zákon č. 72/1994 Sb.).

2. 5. 2017

V měsíci dubnu tohoto roku nabyla účinnosti novela autorského zákona, která se výrazným způsobem dotýká kolektivní správy autorských práv a – kromě toho – vyjasňuje další dosud sporné autorskoprávní otázky. Novela v podobě zákona č. 102/2017 Sb. opožděně implementuje směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu, a přináší tak prvek právní jistoty do stávající regulativně značně neukotvené praxe kolektivních správců. Z dalších novinek lze zmínit zpřesnění úpravy zaměstnaneckého díla; zakotvuje se např. domněnka neodvolatelnosti svolení zaměstnance s postoupením výkonu majetkových práv k dílu třetí osobě.

8. 2. 2017

Občanský zákoník se po dvou letech od nabytí účinnosti dočkal své první novely. Ze změn, které přináší zákon č. 460/2016 Sb., jenž byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 30. prosince 2016, je podstatný návrat institutu předkupního práva spoluvlastníků nemovité věci, a to s účinností od 1. ledna 2018. Změna se dotkne i nájmů bytů, jelikož novela snižuje maximální hranici jistoty, kterou může pronajímatel po nájemci požadovat, a to z šestinásobku měsíčního nájemného na jeho trojnásobek. Praktického života právnických osob se pak dotkne zrušení povinnosti pověřit jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům. Novela počítá např. i s povinnou evidencí svěřenských fondů do veřejného rejstříku či s možností omezit svéprávnost člověka až na dobu pěti let (namísto dosavadních tří).

14. 11. 2016

Od počátku roku 2017 dojde k výraznému uvolnění podmínek pro pořádání spotřebitelských soutěží. Nový zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, vylučuje marketingové soutěže z režimu loterií s tím, že takové soutěže budou do budoucna posuzovány výhradně jako obchodní praktika podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Spotřebitelská soutěž a její podmínky tedy nesmějí být nekalé (klamavé, agresivní), napříště však např. odpadají maximální hodnoty cen, které mohou být ve spotřebitelské soutěži uděleny.

8. 7. 2016

S počátkem měsíce října 2016 nabude účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Nová právní úprava (zákon č. 134/2016 Sb.) byla přijata v dubnu tohoto roku jako implementace souboru směrnic Evropské unie o zadávání veřejných zakázek z roku 2014, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU. Zákon umožní v mnoha ohledech flexibilnější přístup k problematice veřejných zakázek, např. možnost hodnotit nabídky na základě více kritérií než pouze nejnižší ceny nebo rozšíření manévrovacího prostoru při změnách již uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky.

6. 5. 2016

Nejvyšší soud zaujal stanovisko k charakteru povinnosti zaměstnance vykonávat práci v jednotném stejnokroji. Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek bylo pod č. 12/2016 publikováno rozhodnutí ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2930/2014, podle kterého poruší-li zaměstnanec povinnost práce ve stejnokroji (stanovenou vnitřním předpisem, aktem řízení nebo pracovní smlouvou), nejde o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, nýbrž o nesplňování požadavků pro řádný výkon sjednané práce. Jedná se o kontroverzní závěr, který vede mimo jiné k tomu, že pro odmítnutí vykonávat práci ve stejnokroji nelze – bez ohledu na závažnost případu – zrušit pracovní poměr okamžitě podle § 55 zákoníku práce.

1. 4. 2016

S počátkem dubna nabývá účinnosti nový návod Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního pro správu katastru nemovitostí. Jedná se o resortní předpis ze dne 10. února 2016, který provádí ustanovení právních předpisů na úseku katastru nemovitostí, zejména zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, a vyhlášky č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška. Návod pro správu katastru nemovitostí sice není – vzhledem ke své interní povaze – obecně právně závazný instrument, avšak významně indikuje postup katastrálních úřadů, a proto hraje v praxi klíčovou roli. Nový návod reaguje na rekodifikaci soukromého práva (včetně úpravy právních vztahů k nemovitostem) účinnou od roku 2014 a nahrazuje předchozí návod pro správu a vedení katastru nemovitostí z roku 2001.

11. 10. 2015

Nejvyšší soud judikoval, že pokud podle dohody věřitele a dlužníka sepsané ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti má být dlužníkovi poskytnuto plnění až po uzavření dohody, jedná se o podmínku ve smyslu § 43 exekučního řádu. Rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení sp. zn. 31 Cdo 2184/2013) bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 55/2015. Jeho důsledkem je především to, že plnění věřitele je nutné doložit v exekučním řízení listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem. Neuzná-li tedy dlužník dobrovolně poskytnutí plnění, bude věřitel zpravidla nucen žalovat na určení podle § 80 o.s.ř., čímž se proces vymáhání pohledávky značně prodlouží.

24. 4. 2015

Zákonodárce vyjasnil otázku věcné příslušnosti soudů pro spory o příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku a o úhrady za služby. S účinností od 1. května 2015 zákonodárce stanovil (zákonem č. 87/2015 Sb.), že soudy příslušnými k vedení těchto sporů jsou okresní soudy. Odstraňuje se tak dlouhotrvající neuspokojivý stav, kdy v důsledku rozporné judikatury nebylo jasné, zda společenství vlastníků jednotek má podat žalobu proti neplatícímu vlastníku jednotky k okresnímu nebo krajskému soudu. Tím často docházelo k prodlužování a prodražování řízení na úkor vlastníků jednotek, kteří řádně plnili své povinnosti.

3. 11. 2014

Ústavní soud zrušil ustanovení zákona o zaměstnanosti, které předepisovalo minimální sazbu pokuty za správní delikt spočívající v umožnění nelegální práce na částku 250 000 Kč. Stalo se tak nálezem sp. zn. Pl. ÚS 52/13, který byl publikován ve Sbírce zákonů dne 20.10.2014 pod č. 219/2014. Předmětné ustanovení postihovalo nejen nelegální zaměstnávání cizinců, ale také výkon práce bez pracovní smlouvy v případech, kdy pracovní smlouva měla být uzavřena. Ustanovení bylo od svého přijetí považováno za kontroverzní, když neumožňovalo stanovit zaměstnavatelům nižší sankci než 250 000 Kč, a to i v poměrně banálních případech (výpomoc ze strany příbuzných v maloobchodní provozovně apod.). Zákonodárce však v mezidobí stihl připravit novelizaci zákona o zaměstnanosti, kterým se minimální výměra pokuty opět zavádí, tentokrát však v mírnější sazbě (50 000 Kč). Novela nabude účinnosti od počátku 1.1.2015.

16. 5. 2014

Včera byl ve Štrasburku formálně završen legislativní proces nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský příkaz k obstavení účtů v občanských a obchodních věcech. Nařízení zavádí novou proceduru, kterou mohou využít věřitelé ke zmrazení peněžních prostředků na bankovních účtech svých dlužníků v jiných členských státech EU. Tím dojde k usnadnění vymáhání pohledávek v přeshraničních obchodních vztazích.

9. 1. 2014

Ve spolupráci s realitní kanceláři LEXXUS pořádáme seminář k problematice právních vztahů k nemovitostem podle nového občanského zákoníku. Seminář se koná dne 23.1.2014 od 18.00 hod. v prostorách realitní kanceláře LEXXUS Praha 1, V Celnici 1040/5. Svou účast prosím potvrďte na tel. 221 111 999.

28. 11. 2013

Rekodifikace soukromého práva, která vstoupí v účinnost s novým rokem, s sebou přinese nejen novinky v hmotném právu, ale také změny v organizaci soudního procesu. Řada druhů řízení (o pozůstalosti, o rozvod manželství atd.) bude vyčleněna z občanského soudního řádu a nově upravena zákonem o zvláštních řízeních soudních (č. 292/2013 Sb.). Žaloby mezi podnikateli budou napříště standardně projednávat okresní soudy a nikoli soudy krajské. Věříme, že tyto změny povedou k celkovému zefektivnění práce soudů.

4. 7. 2013

Novela obchodního zákoníku revidovala podmínky splatnosti a vymáhání pohledávek v obchodních závazkových vztazích. V návaznosti na evropskou směrnici č. 2011/7/EU český zákonodárce s účinností od 1. 7. 2013 stanovil, že cena za dodávku zboží nebo poskytnutí služeb mezi podnikateli je splatná ve lhůtě 30 dnů po obdržení faktury nebo doručení zboží, případně poskytnutí služby, podle toho, co nastane později. Lhůtu splatnosti delší než 60 dnů je možné sjednat jen výjimečně, pokud to není vůči dodavateli hrubě nespravedlivé (ve vztazích s veřejnými zadavateli není taková dohoda možná vůbec). Zákonná sazba úroku z prodlení nově činí repo sazbu České národní banky zvýšenou o 8 procentních bodů. Minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kterou je dodavatel oprávněn vymáhat, byla stanovena na 1 200 Kč.

14. 4. 2013

Ministerstvo spravedlnosti připravuje rekodifikaci občanského soudního řízení. Ministr spravedlnosti zřídil dne 11. 4. 2013 Komisi pro rekodifikaci civilního procesu a zdůraznil potřebu nahrazení stávajícího občanského soudního řádu, který má původ v roce 1963. Do čela Komise byl jmenován místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala. Po přijetí nového občanského zákoníku tak zřejmě můžeme očekávat rozsáhlou „přestavbu“ procesního pilíře soukromého práva.

10. 11. 2012

Ústavní soud zrušil třídenní lhůtu k podání námitek proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu. Byť jde o lhůtu uplatňovanou v českém právu přinejmenším od 19. století, Ústavní soud konstatoval v nálezu ze dne 16. 10. 2012 (Pl. ÚS 16/12), že je to příliš krátká doba na to, aby žalovaný mohl předložit soudu kvalifikovanou obranu proti žalované směnce. Důvodem je především okolnost, že institut směnky je v posledních letech hojně využíván ve spotřebitelských úvěrových vztazích, kde figurují osoby směnečného práva neznalé. Zákonodárce sice nezávisle na Ústavním soudu připravuje novelu občanského soudního řádu, kterou má být lhůta k podání námitek prodloužena na 8 dnů, dostalo se mu však doporučení tuto úpravu – co se týče délky lhůty k námitkám – ještě zvážit.

21. 9. 2012

Nejvyšší soud zaujal stanovisko k problematice monitorování internetových aktivit zaměstnanců v pracovní době. V rozsudku ze dne 16. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1771/2011 došel k závěru, že skryté sledování, co zaměstnanec činí na prostředcích výpočetní techniky, které mají sloužit k výkonu práce, není porušováním práva zaměstnance na ochranu soukromí, nýbrž oprávněným prostředkem ochrany majetkových zájmů zaměstnavatele (§ 316 odst. 1 zákoníku práce). Nejvyšší soud konstatoval, že "o soukromí zaměstnance jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly nebylo toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec […] sledoval takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisely". Zaměstnavatel tedy je – za zachování podmínky přiměřenosti – oprávněn bez vědomí zaměstnanců zjišťovat, jakým způsobem využívají svěřené prostředky výpočetní techniky, a vyvozovat z toho pracovněprávní důsledky, včetně eventuálního rozvázání pracovního poměru.

18. 6. 2012

Parlament přijal zákon o mediaci. Mediace představuje moderní způsob řešení majetkových a rodinněprávních sporů, který spočívá ve vedení stran kvalifikovaným mediátorem k dosažení smíru. Soud může stranám nařídit, aby se mediace zúčastnily. Zákon o mediaci (č. 202/2012 Sb.) vstoupí v účinnost 1. 9. 2012.

2. 4. 2012

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. To stanoví zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který nabyl účinnosti dne 1. 4. 2012. Povinnost se týká i dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti nového zákona lze však postupovat podle dosavadní právní úpravy.

20. 2. 2012

Prezident republiky podepsal balík zákonů tvořících rekodifikaci soukromého práva. Rekodifikace zahrnuje nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Tím byl dovršen legislativní proces, který přináší největší změny v občanském a obchodním právu za posledních dvacet, potažmo čtyřicet let. Nově jsou upraveny smluvní vztahy, rodinné právo, bytové vlastnictví, problematika obchodních společností a řada dalších stěžejních institutů. Rekodifikace vstoupí v účinnost 1. 1. 2014.

10. 2. 2012

Nejvyšší soud: podmínkou platnosti převodu majetku mezi propojenými osobami není ocenění majetku znalcem jmenovaným soudem. Velký senát Nejvyššího soudu zaujal v rozsudku ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 přelomové stanovisko, když se odchýlil od své předchozí rozhodovací praxe a konstatoval, že předpokladem platnosti převodu majetku mezi propojenými osobami ve smyslu § 196a obchodního zákoníku (tedy např. mezi akciovou společností a členem jejího představenstva) není existence ocenění převáděného majetku posudkem znalce jmenovaného soudem. To platí za předpokladu, že majetek byl převeden za tržní cenu. Rozsudek je třeba přivítat jako posílení právní jistoty v podnikatelském prostředí.

Copyright ©2012 Bedrna a společníci, advokátní kancelář / All rights reserved.

aktuality

5. 6. 2017
Ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek byl publikován právní názor, který vyjasňuje režim převodu bytových jednotek, které byly vymezeny před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku.
2. 5. 2017
V měsíci dubnu tohoto roku nabyla účinnosti novela autorského zákona, která se výrazným způsobem dotýká kolektivní správy autorských práv a – kromě toho – vyjasňuje další dosud sporné autorskoprávní otázky.

Všechny novinky